Start km: 353165
Probudili jsme se do polojasného dnes a komáři na nás čekali v trávě.
na pláži si můžete půjčit gril, je to tu všechno volně přístupné a nikdo to neukradne 
najdi naše autí 
No nic, posnídali jsme a vydali jsme se za dalším cílem 🙂
A to byl nedaleko zakroucený most The Atlantic Road. No jenže nás vypeklo počasí. Sotva jsme zajeli za roh, tak začala mlha, která by se dala krájet, jak u Rákosníčka.
Nakonec to tak strašné nebylo, sice mlhavo bylo, ale něco jsme viděli 😉
Naše trasa vedla přes menší ostrovy, abychom se odsud dostali, tak jsme museli projet dalším podmořským tunelem a pak jsme se přesouvali dalším trajektem. Mezi tunelem a trajektem jsme dělali pauzu u krásného mostu. Ten jsme nepřejížděli. Jen jsme si ho prohlédli 🙂
Most z dálky, když od něj odjíždíme. Přes ten jsme nejeli
A zase se jelo. Po poledni páníčci rozhodli, že je čas najít nějaké místo a udělat oběd. 🙂 zastavili jsme u jezera Gangasvatnet. Panička se s námi šla do jezera s močit a páníček dělal oběd. Zase byli nějaké těstoviny se sýrem. Dali jsme si tady okolo hodinky pauzu. Páníčci debatovali nad cestou zpět. Je to v autě hodně náročné. A platili jsme hodně peněz za přejetí těch dvou mostů. Bylo rozhodnuto. Zjistí se, jak je to s přepravou pejsků na velkém trajektu. Panička to zatím vygůglila a napsala do společnosti. Jeli bychom z Ystadu do Swinousti.
Během odpoledne nám odpověděli, že přeprava je možná v kajutě. Bylo rozhodnuto. Panička objednala kajutu 😉
Cestou nás ve městě Orkagen zaujala velmi zajímavá loď a potrubí okolo v přístavu. Ta loď i na sebe natáčela, na velké kolo na palubě, to potrubí.
Další město, ve kterém jsme přibrzdili byl Trotheim a to nakoupit nějaké základní potraviny, které již došli.
Přišla bouřka, byli jsme rádi, že jsme v autě, v suchu a teple.
Kam dneska dojedeme jasný plán nebyl. Jeli jsme. Rychle se moc nedá jet. Je to samé omezení. Chvilkama jsme jeli územím, kde dávají lišky dobrou noc.
Byl už večer a pořád bylo světlo. Páníčci koukali do mapy, jak daleko je to na severní polární kruh. Páníček řekl, že je to 157 km, ale panička rozuměla 57 a povídá mu: „to dám, to tam tak do hodinky budeme“. A páníčkovi to bylo divný. Tak si to ještě jednou zopakovali a panička koukala. No ale rozhodli se, že tam dneska prostě dojedeme. Bylo to náročné, ale dojeli jsme 😀 Severní polární kruh dobyt 7. 7. 2021 ve 23 hodin 😀 Venku jsme si udělali fotek kolik chtěli. Nikdo tu nebyl. Všichni byli zalezlí ve svých boudách na kolečkách. Pak jsme zjistili proč. Bylo tady asi milion komárů.
Polární kruh za 2 km 🙂 
Severní polární kruh – je 7.7.2021 23 hodin 🙂 
takhle vypadají naše společné fotky 😮 panička vytáhne foťák, ale my se fotit nechcem 
tady přímo spíme 😉
Začala akce rychlo přestěhování auta ke spaní. Panička s námi trajdala přes parkoviště tam a zpět než bylo spaní nachystáno 😉
V autě páníčci zatemnili okna, abychom se mohli v klidu vyspat. Byla skoro půlnoc a venku bylo pořád světlo 😮
Další den – 8/7