8. 7. – den šestý, aneb dojedeme do městečka Å?

Start km: 353956

Ráno bez komárů nebylo. Panička s námi vstávala brzo. Tedy, Sam jí každé ráno o půl 6 vytáhne z postele a jdeme se projít. Pak si ještě zalezeme. Někdy vydržíme, někdy se vstává. No jo, je to s námi po ránu veselé.

No, každopádně, my se rozloučili se severním polárním kruhem bez snídaně a odjeli jsme s tím, že o kus dál bude lépe.

Zastavili jsme skoro až za hodinku. Cestou jsme viděli nádherné peřeje. To by bylo něco pro adrenalinové vodáky.

Páníček vybral pěkné místo. Dali jsme si snídani, proběhla ranní hygiena a vyrazili jsme směr Lofoty.

Cestu jsme si rozhodli zkrátit, nechtělo se nám objíždět fjord, tak jsme se po obědě nalodili na trajekt. Nikdo nesměl zůstat v autě, ani mi. Pro psy tam bylo vyhrazené místo na chodbě, ale nám se tam moc nelíbilo. Panička zjistila, že na zadní palubě jsou pejsci, tak jsme šli tam a celou plavbu jsme zvládli tam.

Celou plavbu nepršelo, takže to bylo v pohodě. Po vylodění jsme se domluvili, že se někde zastaví a udělá se oběd. Počasí se zase začalo kazit, takže to nebylo na žádné velké vaření. Páníčci si uvařili akorát čaj a kávu a k obědu bylo upečené a zavařené maso z domova. To byla mňamka.

Odtud jsme odjížděli v mrholení a v mlze.

Chtěli jsme se dostat do městečka Å. Což bylo až úplně na poslední městečko na konci Lofot. Do Å jsme dojeli okolo 7 hodiny večer. Potkali jsme tu lidičky, kteří bydlí kousek od nás 😉

Bohužel ve městečku bylo všude zavřeno. Zavírali okolo 3-4 hodiny odpoledne. Trochu jsme se divili. Tak jsme se alespoň prošli a prohlédli si to tam.

Původně jsme tu chtěli i přespat, ale na cedulce bylo napsáno, že se tu nesmí spát. Vrátili jsme se kus zpět na jedno pěkné odpočívadlo. I počasí se umoudřilo. Kopečky jsme neviděli, ale od moře svítilo sluníčko. S našimi novými známými jsme si povídali do večera 🙂 A víte odkud jsou? Jsou to Michal s Aničkou a jejich synem z Jilemnice. Což je kousek od nás 😉

Další den – 9/7