Start km: 352542
Sam každé ráno okolo půl 6 poprvé vzbudí paničku a chce ven. Samo, že jde i Bruňďa. Někdy panička ukecá ještě ke spánku, někdy už zůstaneme venku hlídkovat. Jsme jako kelišky, ležíme u auta a pozorujeme okolí. Po snídani vyrážíme dál. Jsme rádi, že snídani jsme stihli za dobrého počasí. Sotva vyjedeme, přijde lijanec jako prase. Ani stěrače to nestíhají. Jsme rádi, že jsme schovaní v autě.
Okolo Osla jen projedeme, jsou všude mraky lidí. Frčíme po silnici, které oni říkají dálnice a chtějí za to poplatky. Páníčky omývají. To je koruna ke koruně a dvacka k dvacce a se to ještě vynásobí na naše 2,5x a přijde domů krásná fakturka.
Zavítali jsme do Lilehamru, města olympiády. Prohlédli jsme si olympijská sportoviště, když chvilku nepršelo a frčeli jsme dál.
Na odpočívadle u jezera Grudbrandsdalslagen, mezi kapkami deště, si páníčci uvařili pozdní oběd. Vždy to byla nějaká rychlovka. Polívka nebo nějaké rychlo těstoviny. A tentokrát to byla guláškovka. Tu jsme neochutnali, ale panička nám dala psí kapsičky 🙂
V Dombasu páníčci zase tankovali a měli hovor asi z nějaké hygieny, zdali jsme v nějaké karanténě či co to vlastně chtěli. Páníčci se jim snažili vysvětlit, že oni mají ty včelky a žádnou karanténu nemají a raději jim řekli, že jim nerozumí, ať si seženou překladatele. Oni, že teda bude volat česky mluvící kolega a už se nikdy nikdo neozval. Uf.
koupačka na odpočívadle 🙂 
vodopády 🙂 
Jeli jsme údolím plným vodopádů až k Trolímu centru. Páníčci si prohlédli prodejnu, my tam nemohli. A vyfotili jsme se u Trola 😀 Pak jsme zajeli na Trolí stezku. Byla to samá zatáčka a vodopád. Vyjeli jsme pomaličku nahoru na kopec. Špičky jsme neviděli, byly v mracích. Šli jsme si to tam celé projít. Taky tam na volno lítali ofce, no to bylo něco pro nás J bohužel…páníčci nás nepustili. Ale pustili nás tam vykoupat.
Trolí centrum 
vodopády k trolí cestě 
trolí kemp
Sice bylo po sedmý večer, ale my jsme jeli ještě dál. Sjeli jsme zpátky Trolí cestu, zastavili se ještě prohlédnout Trolí kemp a frčeli jsme směr první trajekt. Nechtělo se nám ty fjordy objíždět. To není na chvilku. Ono se to nezdá, ale tady je šíleně všechno daleko. Trajekt jel jen půl hodinky a my zůstali v autě.
náš první trajekt 
Takhle se opravují silnice. Není to na semafory, ale stojí tam človíčci a celý úsek projíždíte s doprovodným vozidlem :-O 
náš první podmořský tunel
Po trajektu nás čekal jeden zakroucený most a za ním jsme si dali veget na večeři 🙂
No a pak? Žádný most,ale náš první podmořský tunel. No vám povíme, to je hnus. To klesání dolů a představa, že všude nad námi je voda. Ble.
Bylo půl desáté večer a byl čas najít spaní. Tak dneska jsme se upíchli u jezera Langvatnet.
Vypadalo to tam hezky. Měli tam i ohniště nebo gril, co si můžete půjčit. Pár lidí tam stanovalo. No a pak si páníček všiml těch dětí. Ony byly oblečené od hlavy až patě a na hlavách měly síťky. Nooo taky jsme to hned pocítili. Komáři. 🙁 Hned všechno uklidit, připravit ke spaní a hurá na kutě 😉
Další den – 7/7