12.7. – den desáty, aneb sen splněn

Start km: 355732

Ráno paničku vytahujeme zase brzy, ale ukecá nás vyčůrat a ještě chrupkat.

Ale stejně, oproti ostatním, vylezeme brzy. Jdeme se všichni projít. Prohlédnout si to, než všichni z těch bydliků vylezou 😉 Jsme tam sami 😀 Ideální udělat si pár krásných fotek. Dnes ani nefouká, je krásně. Bohužel se to má zkazit. My ale viděli vše ve sluneční záři.

Jdeme udělat snídani a zase vyrazíme 😉 Na ostrově si ještě zajedeme do „vedlejšího“ výběžku městečka Gjesvear. Má tu být muzeum s tučňáky. Když do městečka jedeme, tak už prší. Ve městečku hledáme to zmíněné muzeum a je to jeden malý domeček. Je tu hodně turistů. Tak si prohlédneme městečko a jedeme zpět.

Než opustíme ostrov, tak jsme zajeli do městečka Honningsvag. Je tu přístav pro větší lodě a vánoční zimní dům. Zde si můžete zakoupit vánoční ozdoby po celý rok.

Před námi byl podmořský tunel. Fuj vůbec jsme se netěšili. Panička schválně měřila na hodinkách kolik budeme pod a opravdu to ukázalo -222 mpm.

Počasí je jako na houpačce. Chvilku sluníčko, chvilku to jde a když dojedeme do Alty, tak už leje. Prohlídka Alty se tedy koná z auta. Nakonec jdou páníčci nakoupit. Za poslední drobáky koupí 2 hambáče a o ty se hezky v autě rozdělíme. Akorát nám to rozdráždí žaludek, takže kousek za Altou zastavujeme na odpočívadle. Pod stříškou  na odpočívadle panička udělá salát a jíme ho už v autě, protože už zase leje. No nic, kocháme se poslední přírodou Norska, která se zase změnila. Je tu více zeleně a je to tu jiné.

V podvečer se již blížíme k hranicím a hledáme místo k přespání ještě v Norsku. Nacházíme pěkné odpočívadlo u vodopádu. Přestalo pršet.  Jdeme se nejdříve projít a prozkoumat to tu. Bohužel je tu asi milion komárů a raději se přesouváme dál.

Projedeme městečkem Kautokeino a hned za ním je jezero Suohpatjávri. Je zde pěkný plac. Sice trochu nepořádek po nějaké párty (to si někdo přijel večer uklidit), pak na jednom místě nějaké kostřičky.

No, jdeme si připravit spaní. Začíná být už pozdě, ale vylezlo slunce a začalo pálit, že se můžete jít koupat. To taky probudilo komáry. Už jich tu není milion, ale miliarda. Panička se s námi prochází. Děláme blbosti, aby nás neobtěžovali komáři. A mezitím páníček s malou paničkou v rychlosti přestěhovávají spaní. U toho se stačí pekelně pohádat. Do auta přímo vlítneme. Všichni se uvelebíme na spacích místech a zabíjíme komáry. Máme otevřené jen střešní okno na síťku, kterou snad také prolézají. V autě nám je děsný vedro, ale ani se nehnem. Spíme, že nespíme. Přijde nám, že to všude pořád bzučí. 🙁

Repelent od nás nezabírá, co je trochu odrazuje jsou čmoudící spirálky. 😮 Nakonec to nejsou jen komáři, ale i nějaká drobná bílá létající havět. No děsné. Už abychom byli pryč.

Další den – 13/7