Start km: 355163
Po snídani startujeme z kempu a frčíme dál na sever. Je krásné počasí a tak se kocháme výhledy. Kopečky jdou vidět v celé své kráse. Někde je vidět i sníh a na jednom kopci je i ledovec. Vše je ale daleko.
Okolí sledujeme velmi pečlivě, hledáme totiž ty soby a losy. A po obědě máme štěstí. Zastavujeme na jednom odpočívadle, abychom si protáhli kosti a na louce pod námi něco běží. Rozhlížíme se a opravdu to jsou oni. Na protějším kopci jsou fleky sněhu a panička si říká, co se tu dělo, že na tom sněhu je tolik kamení. A ejhle, žádné kamení, ale jsou tam a jsou jich stovky. Páníčci si to přibližují větším objektivem. Je to opravdu dálka. A my bychom rádi za nimi, ale páníčci nás nepustí. To nejde.
Za zatáčkou vedle je další odpočívadlo a znovu zastavujeme. Je tu sníh a to je něco pro nás. Jdem se rochnit 😀
Cestou vidíme další, jsou větší, tmavší a mají velké paroží. Takové velké lopaty. Bohužel, pro nás jsou daleko. No nic, jedeme dál a pořád se rozhlížíme.
první pohled byl – kamení na sněhu? Takhle to vypadá po přiblížení velkého objektivu 
jen se rozběhnout 
ač to nevypadá, tak jsou daleko 
tam vlevo nahoře na kopečku 
hurá sníh 
Máme štěstí a páníček velkou radost. Další stádo míjíme přímo na silnici. Ihned paničky vytahují foťáky a mobily. Fotí a natáčí. A my se můžeme za oknem zbláznit. Chtěli bychom za nimi. Páníček ani zastavit nemůže. Jsou za námi další auta. A zvířátkům je to úplně jedno. Prochází se po silnici úplně bez problémů.
Frčíme dál, za chvilku budeme v Altě. Alta je známá, že tu jsou v zimě psí závody. Z Alty na Nordkapp to máme ještě min. 3 hodiny cesty a okolo 250 km. Jedem. Večer tam budeme 🙂
kostel v Altě
Jedeme místy, kde lišky dávají dobrou noc a když chcete na nákup, tak je to výlet na celý den. Je to tu krásné, ale žít bychom tu asi nechtěli.
Ještě sehnat ty brýle, aby se nám v tom větru dobře koukalo 😀
Taky tu na nás čeká tunel. O tom podvodním víme. Jedním projíždíme ve skále. Je vykopaný a všude teče voda. Nic moc. Těšíme se ven. A to nás čeká ještě ten podvodní.
Za 50 km je to tu. Podmořský tunel na Nordkapp. 6870m dlouhý, 9 % klesání dolů, 10 % stoupání nahoru a -212 mpm. Fuj. Uvnitř zní zvuky, jako když se na vás něco řítí.
Vidět světlo na konci tunelu je krása. Hned na odpočívadle si dáváme čůr pauzu a vstřebáváme tunel. Tenhle totiž musíme absolvovat ještě zpět. Jiná cesta není.
Jedeme, máme 50 km do dnešního cíle. Tunel je ještě jeden, ale ten ušel. Mění se tu i podnebí. Je to tu zase jiné.
rovinka jako u Kolína 
Kde nic, tu nic. Na nákup do většího města, tak to je výlet na celý den
to tu prodávají i jako suvenýr, co to vlastně je zjistíme později 
jsou jich stáda, nahánějí je na skůtrech 
Prohlížíme si okolí. U silnic zde běžně stojí skútry. Připravené na další zimu. Nikdo je neukradne. Tady se prostě nekrade. Je tu prostě jiná mentalita, jinak se tu žije. V této oblasti se spíše rybaří. V oblastech, ve kterých jsme projížděli, měli u domů nějaké zemědělské stroje, a buď karavan nebo loď. Oni hodně rádi kempují. Tady se dá skoro všude. Pokud to není zakázané, tak nejméně 150 m od obydlí můžete kempit. Samozřejmostí je mít po sobě uklizeno. Anebo do kempu. A že v nich je fakt plno a to tu ještě nejsou turisti. Asi to mají místo chalupy.
suvenýry – jsou tu spíše šperky, které tu vyrábějí 
posledních pár km, v dálce je vidět domeček na konci ostrova 
a milión karavanů 😮 
No nic, trochu jsme se zakecali a blížíme se k Nordkappu. Už z dálky vidíte takové kulaté budovy, ke kterým se nesmí. Jsou to asi nějaké vysílače. Ale vzadu, tam na konci, je náš dnešní cíl. Parkoviště je ohromné a hodně zaplněné. Výběrčí vstupného se ptá, zdali tam budeme spát a kolik nás je. Zkásne nás za nocleh a vstup o 700norských korun. Dostaneme účtenku, informační letáček a pro páníčky samolepky pro vstup do budovy (nalepíte si to na bundu). A ten mladík, se nás ptá odkud jsme, zdali opravdu z Čech, že on je z Polska a je tu na brigádě 🙂
fronta u pokladen
Zaparkujeme auto a páníčci se obléknou, strašně tu fouká. Jdeme si to tu prohlédnout. Za domem je královská vyhlídka s Globem symbolizující nejsevernější místo Evropy. HURÁ, jsme tu 🙂
no, vykouzlit krásnou fotku v tomhle větru a davu lidí moc nešlo 
autíčko jsme ještě přeparkovali 
Jak fouká, není slyšet vlastního slova, pohybuje se tu pár lidí. Okolo útesu je plot a Sam si u něj udělá šrám pod okem. Páníčci hned kontrolují, zda je to jen ta trhlinka a oko má v pořádku. Doufají, že ano. Jiné známky poranění nejsou. Projdeme se a poté se vrátíme k autu. Páníček ještě našteluje auto tak , aby vítr netřískal s dveřmi, když jsou otevřené.
Uděláme si večeři.
Po večeři jdeme odpočívat a páníčci si jdou prohlédnout návštěvnický dům. Pejsci tam totiž nemohou.
Uvnitř je kavárna, kino, prodejna suvenýrů a pod domem je muzeum. Při vstupu se jeden musí registrovat, zase nějaké nařízení kvůli covidu.
Je pozdě večer a slunce pořád svítí. Občas je mráček, ale je zima. Páníček v autě přitápí. Připravujeme spaní. Koukneme na půlnoční slunce a dobrou noc 😉
Další den – 12/7