Holandsko – jaro 2025

Ahojky,

Už jsme o sobě dlouho nedali vědět. Nebojte, ale na FB a Instagramu přidáváme fotečky a videa jak se máme 😉.

Na dlouhé cestě jsme už rok nebyli. V roce 2024 jsme jeli na víkend akorát do Polska a pak v létě jsme jezdili na víkendy do Berouna, protože naše malá (už je velká) panička tam byla v nemocnici. Přemodelovávali ji kyčel, tak tu byla na rehabilitaci a my za ní jezdili. A páníček doma dělal novou střechu na domečku, takže cesty byli opravdu omezené.

No co se dá dělat 😊, ale letos jsme vyrazili na velikonoce na tulipány a sýr do Holandska.

Takže ve čtvrtek, před velikonocemi, jsme vyrazili po obědě. Cesta přes Německo je dlouhá, takže večer jsme si našli přespání  už nedaleko Holandských hranic. Přes den bylo krásně a večer začalo pršet a ochladilo se.

Ráno proběhla rychlá snídaně a frčeli jsme dál. Po obědě jsme dorazili na první místo našeho výletu a to do městečka Giethoorn, které je nazýváno „Benátkami severu“, nebo také „Nizozemskými Benátkami“.  Můžete si tady půjčit lodičku a celé městečko si projet na loďce nebo tu jsou uličky a projít si to. Jsou tady obchůdku se suvenýry a se sýry a nějaké restaurace. A samo je tu hodně turistů.

Dále jsme se jeli podívat na „Exposure“. Je to impozantní ocelové umělecké dílo měřící 26 metrů na Markerstrekdam poblíž zdymadel Houtrib v Lelystadu. Jde o umělecké dílo britského sochaře Antonyho Gormleyho.

Odtud jsme jeli přes silnici, která je na násypu a odděluje vodní plochy Markermeer a IJsselmeer. V minulosti byly částí mořského zálivu Zuiderzee, který byl roku 1932 zahrazen uzavírací hrází Afsluitdijk, čímž se přeměnily na umělé sladkovodní jezera.

Podél silnice kvetla řepka a nad ní létali roje. U jednoho odpočívadla jsme přibrzdili, abychom se podívali, co to bylo a byli to tisíce komárů.

Na druhé straně se páníčci rozhodli hledat nějaké spaní. Přeci začalo být pozdě odpoledne a byli velikonoce. Všichni vyrazili ven. Nakonec se podařilo až třetí místo a asi nejlepší. Na tulipánové farmě. Paní domácí i dovolila, že se může do tulipánového pole fotit 😉 Takže hádejte co jsme dělali večer?

a jak krásně voněli

Další den po snídani jsme vyrazili na sýrovou farmu do Volendamu. Bohužel nás museli nechat v autě. Páníčci si šli prohlédnout prodejnu se suvenýry a pak měli výklad o výrobě sýra a ochutnávku a samo, že nějaké, jako že hodně sýrů koupili domů :-D.

A když už jsme byli ve Volendamu, tak jsme se šli kouknout, co se tady změnilo. Již jednou jsme tu byli a městečko je pořád stejné a nám se tady strašně líbilo.

Páníček s malou paničkou vlezli zase do obchodu se sýry a velká panička s námi čekala venku. A víte co, přišla paní prodavačka a nakrmila nás tím lahodným sýrem. No to bylo boží.

Odsud jsme jeli směr Zaanse Schans, podívat se na větrné mlýny. Už příjezd byl strašný a když páníčci viděli, co se tam děje za mumraj :-o, tak to by se tam nelíbilo nám ani jim. Rozhodli se, že se koukneme jen z auta a pojedeme dál.

Až jsme dojeli do Zaandamu. U vlaku jsme nechali auta a šli se podívat na tu zvláštní architekturu. Dokonce byl i trh a samo, že koupili nějaký sýr 😀

V podvečer jsme našli ubytko v jacht klubu v Almeerderstrandu. Počasí jsme měli krásné, svítilo sluníčko akorát strašně foukalo.

Další den ráno jsme vyrazili do Naardenu. Víte kdo tu má pomník?

Jinak si představte Terezín u nás. Tak vypadá Naarden. Což nás moc nebere, tak jsme vyrazili do Utrechtu. Do města kaváren a grachtů. Co to jsou grachty? Zdejší grachty byly zbudovány již ve 12. století. Typická jsou jejich úzká nábřeží (tzv. werfkade) pod úrovní ulic. Ta sloužila pro nakládku a vykládku zboží, které bylo přepravováno plavidly k domům, jejichž sklepy a sklady (werfkelders) byly situovány u vody. Tyto prostory jsou v současnosti ideálním místem pro vinárny s terasou, dílny a butiky. 

Navštívili jsme ještě proslulou věž dómu Domtoren, která  je vysoká 112 metrů. Přísluší k bývalé katedrále svatého Martina z Tours, jejíž hlavní (podélná) loď byla zničena větrnou smrští v srpnu roku 1674.

Tady vidíte mikro domek s mikro kuchyní. Prej ta paničky je ještě velká (má taky malou) 😉

A nakonec jsme se zajeli podívat ještě do městečka Leerdam, kde proběhla zase procházka a trocha zklamání, že teda ten sýr leerdammer jsme nenašli.

A už nás čekala cesta dom. Spali jsme zase v Německu a ráno byli velikonoce, tak jsme se šli podívat ještě do města. Kde měli 7 kostelů a bimbalo to tam od rána. 

Pak nás čekala dlouhá cesta domů a co myslíte, že jsme dělali cestou my?

PS: Až to budete číst, tak už budeme na další cestě. Koukněte na Insta nebo FB. Mějte se