Start na 350878 km s plnou nádrží
Už v pátek měla panička volno. Vařila, pekla, balila a takový ty blbosti okolo, aby všechno bylo v autě a měli jsme všechno a mohli jsme na 3 týdny odjet na sever.
Vzhledem ke všem možnostem a nastalé covidové situaci se páníčci rozhodli, že to prubneme a zkusíme projet Norsko a Švédsko.
Víte, co to pro nás je? Oni pořád běhají z auta do auta, pořád tam něco nosí. Páníček pořád na tom autě něco upravuje a nechtějí nás tam pustit? A my víme, že se někam pojede. To na nich poznáme 🙂
A protože je všude ten virák, tak to cestování není úplně jednoduché. Páníčci čekali, jak se vlastně ti Norové rozhodnou a zdali pustí turisty na návštěvu. Velcí páníčci se nechali očkovat. Tím se hodně usnadní. Malá panička má za sebou teprve první včelku, takže jí čeká ještě testování. Jinak abychom se i my mohli podívat do Norska, tak i nám páníčci museli zařídit nějaký razítka do našeho pasu od paní veterinářky navíc.
Takže sobota začíná výletem do Liberce na testy a poslední nákupy. A samo bez nás. My doma hlídáme páníčka a ženský to zvládnou samy.
Doma si páníčci dali ještě dlabanec, rozloučili jsme se s rodinkou a okolo třetí odpolko jsme vyrazili směr sever.
Hranice jsme přejeli v Hrádku, kontrola se žádná nekonala. Polsko, Německo a jedem. Přejezd Německa se táhl. Ale jako ubíhalo to, je to po dálnici a to se jede. Ale je to taková nuda no. Ale když potřebujeme my nebo oni, tak se prostě staví. Protáhnou se kostičky a označkujeme to tam a můžeme fičet dál.
Navečer panička našla v aplikaci park4night stellplatz asi 30 km za Berlínem. Bylo to na první dobrou, hezké a klidné místo až na toho spratka s tím fotbalovým míčem co s ním kopal o dům. No panička se mu snažila vysvětlit, že je fakt pozdě a když mu po sté řekla dobrou noc, tak se odklidil do svého bejváku (což byl skoro náklaďák). Bylo to místo u pekárny, kam se chodí platit. Ale byla sobota večer a ani v neděli tam nikdo nebyl. A schránku neměli. Takže děkujeme velmi pěkně 😉 a dobrou noc 🙂
Další den – 4.7.