16. 7. – den čtrnáctý, aneb ach ty silnice

Start km: 357243

Musíme Vám něco říct. Oni mají děsný silnice. Tady nahoře se to má tak. Jako že mají asfaltky jen mezi městy a ve městě. Sjedete mimo a nic. Žádný asfalt. Jen takový povrch, po kterém se projel tank. Má totiž takové rýhy. Když to projedete rychle, tak snad i dobrý. Jakmile jedete pomalu všechno v autě skáče. No chudák naše autíčko 😮

Ve městě Umea panička našla energetické venkovní muzeum, jedeme se podívat. Nakonec my jsme s paničkou čekali na parkovišti. Přišlo jim, že tam pesani nemohou. Páníček s malou paničkou se tam šli kouknout. Nakonec jsme si zde udělali procházku po okolí.  Zdejší řeka, která napájí energicentrum, má okolo sebe arboretum. Jsou tam takové přírodní cestičky s cedulkami. U řeky jsou zbytky nějaké stavby a na tom je udělaná vyhlídka. Cestou zpět jsme se v řece i vykoupali. Bylo to příjemné.

Když jsme se vrátili na parkoviště, byl čas oběda, tak se tu i rovnou uvařilo. Bylo kuře na paprice 😉

Další  zajížďku jsme si udělali v Rodvikenu. Šli jsme se podívat na železárny Olofsfors. Jsou jednou z nejzachovalejších švédských železárn, založené v roce 1762. Mlýn oživá v létě, kdy řemeslníci působí v různých budovách. Prohlídky s průvodcem jsou možné, ale my si můžeme vše prohlídnout zvenčí.

Sjíždíme do městečka Skatan. Hned na jeho začátku je odpočívadlo. Spíše  jen parkoviště pro přespání. Mají tu moc hezké sociálky. Čisté i s koberečkem na wc 😀 zůstáváme 😉

Jdeme si prohlídnout městečko, no ono je to spíše vesnička. S jednou restaurací narvanou k prasknutí. U toho je krámek s rybami. Nejdřív si prohlédneme okolí a cestou zpět nakoupíme uzené ryby. Bude večeře 😀

Před restaurací se jdeme vykoupat 😉 jsme jako atrakce. Kdokoliv vidí huskyho, hned je nadšen a ptají se, zdali si nás mohou pohladit 🙂

U auta se vybalí stolečky, židličky a připraví se večeře 🙂 Bude ryba 😉 No co Vám máme povídat, byla vynikající, lepší jsme nikdy nejedli 🙂

Večer je odpočinkový. Páníčci si čtou 😉

Další den – 17/7